Kdo neviděl jako by nežil! Že má zastaralou animaci? Že se zdá být infantilní, no a co! Z tohohle dílka opisoval pro většinu bojových scén včetně závěrečné bitvy i Matrix, nutno dodat, špatně. Zajímavé jsou i jiné dnes hojně vykrádané scény, zvlášť jeden druh s překvapeným záporákem, který si neuvědomuje, že už je dávno po něm.
Z nemastného neslaného seriálu se zajímavým duchařským nápadem se postupem času stane 112ti dílná sága o boji a vůli vyhrát, nebo je to celé vlastně o normálním životě?
Sledovat jako první před filmy, ty jsou sice zasazeny někdy za Dark tournament, ale mě osobně se ten první 20 minutový totálně nelíbil. Druhý film je o poznání lepší, ale když si ho necháte až po seriálu nic nezkazíte.
Yu Yu Hakusho nepředkládá divákovi žádné hlubokomyslné úvahy o životě, smrti, bohu a přece, když dojde k rozhodujícímu momentu končícímu v amerických filmech pro dospělé happyendem, vrazí vám seriál pro náctileté malý políček do tváře. Zlu (rozuměj těm druhým) ať už v podobě člověka, nebo zeleného démona je v nejlepším případě zpřerážena každá kost v těle, v tom horším je naturalisticky posláno kousek po kousku do hrobu.
No dobře, přiznávám, i zde je pár ohraných scén, které důvěrně znáte, naštěstí jich není tolik. Veskutečnosti jsou dokonce potřeba, aby na vás náhodou nepadla deprese, o kterou Yu Yu Hakusho nejde. Celým seriálem se také nenápadně prolíná několik životních ponaučení. Bohužel ta zůstávají některým divákům skryta viz. například jeden komentář o konci seriálu na imdb.
Sledovat jako první před filmy, ty jsou sice zasazeny někdy za Dark tournament, ale mě osobně se ten první 20 minutový totálně nelíbil. Druhý film je o poznání lepší, ale když si ho necháte až po seriálu nic nezkazíte.
Yu Yu Hakusho nepředkládá divákovi žádné hlubokomyslné úvahy o životě, smrti, bohu a přece, když dojde k rozhodujícímu momentu končícímu v amerických filmech pro dospělé happyendem, vrazí vám seriál pro náctileté malý políček do tváře. Zlu (rozuměj těm druhým) ať už v podobě člověka, nebo zeleného démona je v nejlepším případě zpřerážena každá kost v těle, v tom horším je naturalisticky posláno kousek po kousku do hrobu.
No dobře, přiznávám, i zde je pár ohraných scén, které důvěrně znáte, naštěstí jich není tolik. Veskutečnosti jsou dokonce potřeba, aby na vás náhodou nepadla deprese, o kterou Yu Yu Hakusho nejde. Celým seriálem se také nenápadně prolíná několik životních ponaučení. Bohužel ta zůstávají některým divákům skryta viz. například jeden komentář o konci seriálu na imdb.